Vojáci minometné baterie 71. mechanizovaného praporu z Hranic přijali pozvání k exkurzi na Fortu č. XVII v Křelově, kterou pro ně zprostředkovalo Komunitní centrum pro válečné veterány Olomouc.
Přesunuli se tak ze své posádky do jedné z pevností olomouckého fortového prstence a zároveň i ze současnosti do druhé poloviny devatenáctého století.
Místo i epocha byly velmi příhodné, protože zbraně, které střílely, jak se lidově říká, horní skupinou úhlů, ve své době na fortech hrály jednu z hlavních rolí.
Pro zástupce obou minometných epoch bylo zajímavé porovnání TTD. Průvodce se za 19. století jako nejtěžší minometnou zbraní pochlubil 3 kusy sedmiliberního granátového moždíře o ráži 149 milimetrů a dostřelu až 750 metrů. Údaje hranických minometů z pochopitelných důvodů zveřejňovat nelze, nicméně ráže mají o něco menší, ale dostřel o hodně větší.
O tom, že dělostřelci se na Fortu č. XVII v Křelově dodnes těší velké úctě, svědčí i jméno místní kočičky „Barborka“, které dostala právě podle patronky „královny zbraní“. Na rozdíl od sedmiliberních moždířů, které již na fortu nejsou, Barborka je v místě stále, ovšem s ohledem na kočičí povahu návštěvníci neviděli ani jí.
Po návštěvě fortu se vojáci minometné baterie i s průvodcem přesunuli do centra Olomouce, kde absolvovali procházku s komentářem o místech s vojenskou minulostí, o které však už většina místních neví.
Minometná baterie v netradičním místě i čase
